Posuďte sami. Oba tyto "pomníky" nesly jako dominantní prvek něco pozitivního. Pannu Marii uznávají snad všichni křesťané a jako symbol mateřství není trnem v oku ani nevěřícím. Sovětský tank sice nebyl v Praze jako první, ale jeho původní úkol zde byl Pražany osvobodit, tedy chvályhodný.
Oba se později staly na dlouhá léta rekvizitou pro vládnoucí režim, kulisami, které měly v době nesvobody přesvědčovat o správnosti té pevné ruky, která zde vládla. U sovětského tanku se každoročně bolševické kádry zdravily s nic netušící pionýry při oslavách osvobození, které se hlavně po roce 1968 zdálo čím dál méně osvobozující i pro běžné občany. U mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, který skicoval sám habsburský císař, se pak dlouhá léta až do Josefa II. konaly každoroční oslavy "vítězství" na Bílé hoře nad kacíři. I když postavení sloupu v roce 1652 za přítomnosti dvou Habsburků nemělo původně přímo s Bílou horou nic společného.
Jejich konec je také podobný, na oba sáhla ruka nepovolaná, tedy minimálně pražskými úřady. Oba byly odstraněny v době svobodné a za většinového souhlasu tehdejší společnosti (tu v případě sloupu dosvědčoval jak T. G. Masaryk, tak například Ferdinand Peroutka, oba současníci stržení tohoto barokního díla). "Vandalem" v případě sloupu byl Franta Sauer, který vyslyšel asi 60 let trvající touhy Pražanů po odstranění sloupu a už 30. října se domlouval na jeho odstranění, ke kterému došlo za pomoci předem domluvených hasičů spontánně a pomocí lan davem, který tvořili účastníci průvodu z Bílé hory. Prvního průvodu z tohoto pro mnohé smutného místa po vzniku Československé republiky v roce 1918.
V případě sovětského tanku, v té době ještě národní památky, došlo nejprve k "vandalismu" rukou umělce, který tank přemaloval na růžový, za což byl i krátce popotahován. Po uvedení do původního stavu se jali barvy poslanci za Občanské fórum a chráněni imunitou opět tank přebarvili na růžovo. "Následně přišel o status národní kulturní památky, 13. června 1991 byl z náměstí odstraněn," skončil v muzeu, jak se lze dočíst ve Wikipedii.
Podobnosti pokračují v tom, že doba svobodná dává jak zapomenout na minulost, tak i šanci těm, kteří by ji rádi zrevidovali. A tak záhy po revoluci vzniká jak "Společnost pro obnovu Mariánského sloupu", které se dokonce podařilo sehnat peníze a staví nyní repliku mariánského sloupu. Podobně v roce 2011 na výzvu orenburgských kozáků je vyhlášena sbírka na obnovu původního vzhledu sovětského tanku, která zatím neměla moc úspěch. Čas nicméně zahladí mnohé a pamětníci se vytrácí. Zatímco dnes si ještě hodně z občanů (nejen) Prahy pamatuje, proč byl sovětský tank přetřen narůžovo a pro jeho návrat by většina věřím nebyla – nevíme, zda tomu nebude v budoucnu jinak. Tank na svém původním místě není 26 let, sloup 99 let, možná stačí kozákům nebo někomu nostalgicky vzpomínajícímu na věčné přátelství se Sovětským svazem počkat další 73 let. Třeba se i dočkají projednávání na Magistrátu hl. města Prahy a svých zarputilých obhájců, že přeci nástroj osvobození obyčejných vojáků neměl s režimem nic společného. Stejně jako dnes mnozí věřící tvrdí, že přece Panna Maria není symbolem Habsburků.
Je to dokonce pravděpodobnější, že by se tank jednou na náměstí Kinských vrátil, protože nejde o nějak zhusta oblíbené nebo často navštěvované náměstí. To Staroměstské je jiná liga! Druhé nejvýznamnější náměstí v Praze, místo konání koncertů, demonstrací, hromadného sledování klíčových sportovních utkání. Místo oblepené turisty (dle ankety z USA v roce 2015 jsou nejkrásnější vánoční destinací pražské trhy).
I proto zde máme bouřlivé diskuze a výrazné petice pro i proti tomu, aby na něm byl mariánský sloup obnoven, zastánci Masaryka, legionářů a odkazu první republiky nechápou, jak to někdo může navrhovat, historici obou táborů se přou, zastánci části katolické církve jsou pro obnovu a mají na své straně kunsthistoriky. Jiné křesťanské církve jsou zase proti... Pozornost je nyní upřena na magistrát, jak rozhodne.
A možná se rozhodne pro obnovu a už příští vánoční trhy přijdou o 58 metrů čtverečních plochy. On ten mariánský sloup je totiž docela masivní stavba se čtyřmi anděly po stranách okolo sloupu na širokém soklu. Vánoční trhy se změní navždy, protože bourat památky (i když repliky) se přece nesluší. Zajímavé je, že Pražanů se radnice na názor moc neptá a přitom by měla dost času, kdyby chtěla. Sám sochař pracující na replice totiž přiznal, že dokončení andělů mu vezme dalších šest až sedm let (v pořadu České televize 2. září). Jenže, to už bude jiné volební období, proto možná ten spěch se schválením změny náměstí. Nebylo by upřímnější dát si jako bod volebního programu v příštích komunálních volbách?
Bojím se, pokud bude mariánský sloup obnoven, že za 73 let dle tohto vzoru také někdo také popře to, co dnes jako pamětník vím – že většina společnosti by obnovu podoby náměstí Kinských tak, jak vypadalo "za totáče", nechtěla. A možná najdou i spojence z řad politiků a seženou dostatek podpisů, aby se tím magistrát vážně zabýval. To už tu totiž nebudu, abych vyslovil svoje zásadní ne revidování historie.